Právě si prohlížíte Které knihy bych vzala do Frankfurtu?

Které knihy bych vzala do Frankfurtu?

Česká republika je v těchto dnech čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu. A rozhodně se má čím pochlubit!

Na literární událost roku zamířilo celkem 75 českých autorek a autorů, kteří se představují čtenářům z celého světa. 

Při té příležitosti jsem si položila otázku: Kdybych měla českou literaturu představit někomu, kdo ji nezná, které knihy bych vzala do Frankfurtu s sebou?

Bylo to náročné, ale nakonec jsem vybrala pět titulů, jež ve mně něco zanechaly. Není to seznam nejlepších knih a mnohé skvělé příběhy tu chybí. Ale nedá se nic dělat – česká literatura je zkrátka tak kvalitní, že kdybych měla vypsat všechny, článek by se svou délkou možná doputoval až do Frankfurtu. 🙂


Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch

Vyhnání Gerty Schnirch je pro mě osobně nejvýznamnější českou knihou 21. století.

Ve 30. letech 20. století bylo Brno místem, kde vedle sebe žili Češi a Němci. Gerta je obyčejná dívka ze smíšené rodiny, jejíž poklidné dny naruší druhá světová válka. A v případě Gerty spíše to, co přijde po ní.

Vyhnání Gerty Schnirch je výjimečný román, který otevírá témata kolektivní viny, nenávisti i lidskosti. Lze prožít plnohodnotný život ve světě, který vás soudí na základě národnosti?

Petra Klabouchová – Duch Pankráce

Ještě nikdy jsem při čtení neměla pocit, že jsem se propadla do pekla. Přesně touto větou bych charakterizovala knihu Duch Pankráce Petry Klabouchové. 

Román vypráví příběhy několika postav, které mají jedno společné – během druhé světové války skončily za mřížemi Pankrácké věznice. Jedná se o sugestivní a emotivní vyprávění plné utrpení. Přes všechny hrůzy si vězni prostřednictvím motáků předávají vzpomínky, emoce i naději. Ani za zdmi cely smrti totiž nezmizela lidskost. 

Knihu autorka sepsala na základě skutečných motáků.

Hana D. Lehečková – Poupátka

Jedenáctiletá Františka navštěvuje divadelní kroužek vedený charismatickým Mirkem. Zatímco dospělí v něm vidí obětavého vedoucího, který věnuje svůj čas dětem, čtenář postupně odhaluje, že jeho zájem o mládež má zcela jinou podobu.  

Poupátka jsou nepříjemně aktuální román o manipulaci, lhostejnosti okolí a zneužití moci. 

Alena Mornštajnová – Les v domě

Les v domě je další z knih, které ve mně zanechaly především neklid a vztek. Alena Mornštajnová v románu ukazuje, jak hluboké následky může mít mlčení a lhostejnost těch, kteří by měli být dítěti nejbližší.

Na knize mě nejvíce kromě samotného tématu zasáhlo chování rodiny. Odvrátit pohled a mlčet je snadné, ale co když tím podporujeme zlo?

Radka Denemarková – Čokoládová krev

Čokoládová krev otevírá celou řadu témat – od ženské emancipace přes rozdíly mezi bohatými a chudými až po literaturu a společenské poměry. Radka Denemarková propojuje osudy tří výrazných osobností 19. století – Boženy Němcové, George Sandové a Johna D. Rockefellera – a ukazuje, že mnohé názory a předsudky jsme si přenesli i do století jednadvacátého. 

Na knize mě zaujala především schopnost autorky propojovat zdánlivě vzdálené světy a přimět čtenáře podívat se na známé věci z jiného úhlu. AHA momenty zaručeny. 🙂

Četli jste některou z nich? A kterou knihu byste si do Frankfurtu vzali vy?

Děkuji nakladatelství Host a skupině Albatros media a.s. za svolení k použití obálek knih. 

Tento příspěvek má 2 komentářů

  1. Lenka Votavová

    Myslím, že byste vybrala skvěle. Tři z těchto pěti (Gertu, Čokoládovou krev a Les v domě) jsem četla a dvě jsou na seznamu „chci si přečíst“. Zajímal by mne také Váš výběr dětské literatury.

    1. Moc děkuji za milý komentář! 😊 Jsem ráda, že Vás výběr zaujal. Dětská literatura by si určitě zasloužila vlastní prostor, protože i v ní máme řadu skvělých titulů, které by podle mě měly šanci oslovit čtenáře v zahraničí. Budu ráda, když se k tomuto tématu na blogu ještě vrátím. 📚

Napsat komentář